David Wood ze Springbank Distillers. Začínal v rodinném baru, dnes reprezentuje jednu z nejuznávanějších skotských palíren
Do Prahy přijel David Wood jako zástupce značky Springbank a host festivalu Springbank Day. Nebyla to ovšem jeho první návštěva Česka. Krásy hlavního města poznával už v minulosti coby milovník piva a barové scény. V rozhovoru, který proběhl právě u příležitosti Springbank Day, popisuje mimo jiné atmosféru slavného Malts Festivalu v Campbeltownu, své oblíbené láhve i to, proč je pro něj práce ve Springbanku splněným snem.
Davide, představte se nám. Kde jste vyrůstal a kdy jste poprvé ochutnal whisky?
Vyrůstal jsem ve skotském městě Campbeltown. K whisky jsem se tak dostal poněkud dříve, než bych správně měl. Ale paradoxně mou první whisky nebyla ta skotská. Campbeltown býval americkou námořní základnou, žilo tam tedy mnoho Američanů – a já pil hlavně jejich bourbon.
Vaší první whisky byl tedy bourbon?
Ano. Později, když jsem byl starší, jsem ochutnal i whisky v otcově baru. V polovině 90. let jsme v Campbeltownu vlastnili bar Whisky Max. Nabízeli jsme v něm široký výběr, včetně mnoha láhví ze Springbank Distillers. Právě s touto značkou mě otec tehdy seznámil – piju ji od svých osmnácti, takže už více než třicet let.
Provozuje vaše rodina bar dodnes?
Ne, bohužel je už několik let zavřený. V pohostinství ale pracuji celý život, v tomto oboru se opět pohybuji přes třicet let.
Bylo pro vás vždy snem pracovat s whisky nebo v gastronomii obecně?
Ano, o práci ve Springbank jsem se ucházel právě už před těmi třiceti lety. Ale bylo mi teprve devatenáct a tehdy mi řekli, ať to zkusím později. V Americe bych totiž whisky prodávat nemohl, respektive muselo by mi být aspoň 21 let, abych splňoval jejich hranici plnoletosti.
Ucházel jsem se tedy znovu, ale o mnoho později, když jsem se po letech vrátil do Campbeltownu. Mezitím jsem hodně cestoval. Nějakou dobu jsem žil v Austrálii a posledních zhruba deset let v Edinburghu, kde jsem pracoval v pivovarnictví. Byla to příjemná zkušenost. Když se však objevila pracovní příležitost v Campbeltownu – a s ní možnost vrátit se domů –, neváhal jsem ani chvilku. Tentokrát jsem naštěstí uspěl, a ujal se tak dvou barů společnosti J. & A. Mitchell and Company, The Washback Bar a The Tasting Room. Nakonec se naskytla pozice v prodejním týmu Springbank Distillers, což jsem chtěl vždy dělat. Od února 2025 zde zastávám pozici Export Sales Executive.
Proč jste si vybral právě Springbank? Co vás na této značce přitahuje?
Jsem členem Springbank Society už dlouhá léta (moje členské číslo je tudíž dost nízké, myslím že kolem stovky). S otcem a bratrem si také každý pátek otevřeme láhev whisky, je to naše tradice, na niž nedám dopustit. Stejně tak jsem měl vždycky radost, když jsem během cest narazil na něco, co bylo vyrobeno v mém rodném městě. V případě Springbank navíc vyrobeno tradičním způsobem. Pracovat zde je jako procházet se muzeem. Nejraději mám pak zimní období, kdy se kouř v palírně vznáší nízko nad zemí a můžete vše cítit. Myslím, že to mám zkrátka v DNA už od mládí.
V čem je podle vás výjimečná samotná whisky Springbank?
Myslím, že důležitou roli hraje skladování sudů přímo na místě. Momentálně jich máme asi 27500. Zrání pak ovlivňuje mořský vzduch, který dle mého přispívá ke slanému tónu ve whisky. Navíc máme tradiční sklady typu dunnage, ve kterých leží sudy maximálně ve třech vrstvách na hliněné podlaze. Což bych řekl, že výslednou chuť také ovlivňuje. K tomu všemu provádíme dlouhé kvašení, díky čemuž získává destilát výrazně ovocný profil.
V minulosti bylo v Campbeltownu mnoho palíren, pak jich ale zbylo jen pár. Co to pro město znamenalo?
V polovině 90. let zůstaly v Campbeltownu dokonce jen dvě palírny a Scotch Whisky Association tehdy uvažovala o tom, že tuto oblast vyřadí z tzv. whisky mapy. Právě proto jsme postavili třetí palírnu – Glengyle, která zahájila provoz v roce 2004.
Dnes tu tedy fungují Springbank, Glengyle a Glen Scotia. Očekávají se ale další palírny, je to tak?
Ano, v nejbližších letech by se měly otevřít další tři.
Vraťme se ke Springbank. Co je její vlajkovou lodí?
Za naši vlajkovou loď je považována Springbank 10y, tu zná v podstatě každý. Ale co doopravdy každý chce vyzkoušet, je 30letá varianta. Populární je též Springbank Cask Strength 12y.
A pak je tu edice Local Barley – velký favorit, na kterého se těšíme každý rok. Od základní řady se trochu liší, má i jinou etiketu a barvu lahve. Zásadní ingredience, tedy ječmen, pochází z farmy v okruhu deseti kilometrů od palírny. A farmáři si mohou sami vybrat, jakou odrůdu chtějí pěstovat – což za mě každoročně dodává whisky unikátní charakter.
A vaše osobní volba?
Mojí oblíbenou je varianta Springbank 15y. Dozrává vždy v sudech po sherry oloroso, takže přesně vím, co dostanu. Naše produkty se totiž mění – loni byla 18letá a 30letá varianta 100% bourbon cask, rok předtím tomu tak nebylo. Naposledy jsem ochutnal i 21letou variantu a poznal jsem v ní čtyři různé složky. U 15leté Springbank je však výsledek vždy konzistentní.
Kterou whisky byste doporučil začátečníkům a kterou naopak znalcům?
Pro úplné začátečníky je skvělá Campbeltown Loch. Jedná se o blended malt whisky složenou převážně z nekouřového Kilkerranu doplněného trochou Springbanku, Longrowu, Hazelburnu a také Glen Scotia. Začátečníci mohou vyzkoušet také Kilkerran 12y nebo již zmíněný Springbank 10y.
Znalcům bych pak doporučil Springbank 18y nebo Springbank 30y, případně ročníkový Springbank 1998, který jsme právě uvedli na trh.
Mirka Kverková se při plánování Springbank Day nechala inspirovat campbeltownským Malts Festivalem. Mohl byste nám ho přiblížit?
Vždy říkáme, že se během festivalu město zdvojnásobí – běžně tu žije asi 5 000 lidí, ale na Malts Festival dorazí dalších několik tisíc návštěvníků. V průběhu týdne pak každá palírna pořádá vlastní akci. Třeba Glen Scotia organizuje v úterý večeři a ve středu mají svůj den. My připravujeme ve středu Malt Barns Dinner a ve čtvrtek Springbank Day. Během něj představujeme některé nové a chystané whisky, stejně jako stávající produkci značek Springbank, Hazelburn a Longrow. V pátek je den Kilkerranu a Cadenheadu, takže se přesuneme do Glengyle. Tento rok jsme měli i tombolu, kdy výhrou mohlo být všechno možné – od new make po 30letou whisky. To mělo velký úspěch.
Součástí festivalu jsou také whisky bary, pořádají se bezplatné prohlídky palíren a masterclasses, v neposlední řadě se konala i koktejlová soutěž. Účastnili se jí moji kolegové, kteří namíchali koktejl podle vlastního výběru a lidé pak hlasovali o vítězi. Po celou dobu samozřejmě probíhají ochutnávky whisky, která nám v jednu chvíli dokonce došla a museli jsme doplnit zásoby – ve tři ráno. Zkrátka se toho během celého týdne děje opravdu hodně. V našich palírnách máme program do pátku, ale různé další festivalové akce pokračují až do neděle.
Pořádáte také exkurze mimo palírnu?
Ano. Letos jsme například zorganizovali prohlídku farmy Glen Craig, která pro nás pěstuje ječmen. Poté jsme pokračovali do High Ranachan, kde pro nás letos vzniká slad. Celý výlet trval zhruba šest hodin a účastníci si jej velmi pochvalovali.
Co říkáte na nápad Mirky Kverkové uspořádat Springbank Day v Česku?
Považuji to za skvělý nápad! Když mě Mirka oslovila, abych přijel, okamžitě jsem souhlasil. A je to opravdu jedinečné – není mnoho zemí, které by měly vlastní Springbank Day.
Chtěl byste, aby se podobná akce uskutečnila i na dalších trzích?
Rozhodně. V prodejním týmu máme sice kalendář velmi nabitý, ale podobné akce jsou rozhodně skvělou a netradiční příležitostí, jak se s distributory i fanoušky whisky potkat. Jen se podívejte, s kolika lidmi jsme se na českém Springbank Day potkali.
Jaká je vaše role v rámci českého Springbank Day?
Chci lidem představit naši skvělou palírnu a produkty. Během dne mě čekají čtyři masterclasses, každá trochu jiná. Účastníkům dám ochutnat naše whisky a také jim o nich něco povím a zodpovím veškeré otázky. I ty těžké, které určitě přijdou.
Co se bude ochutnávat?
Dojde na ochutnávku Springbank, Hazelburn i Longrow. Součástí je také speciální ochutnávka, na kterou jsem nechal zaslat několik lahví přímo z Malts Festivalu, které zde nejsou k dostání.
A na závěr – toto je již vaše čtvrtá návštěva Česka. Co se vám zde líbí nejvíc a kromě Springbank Day sem obvykle přivádí?
I když pracovně jsem v Česku poprvé, skutečně jsem jej navštívil již několikrát předtím. Jezdím sem hlavně kvůli lásce k českému pivu. Navštívil jsem Plzeňský Prazdroj a ochutnal pivo přímo z tanku. Také obdivuji Prahu a její scenérie, historické centrum, budovy z červených cihel a procházky přes Karlův most na Hrad. Překvapilo mě také, když jsem se snažil najít Whiskerii, že mi mapa ukazovala, že se nachází v gotické věži. Během minulých návštěv jsem navštívil také místní kokejlové bary. Jedná se o krásné město i zemi a nemohu se dočkat, až se sem opět vrátím.
